FÁTIMA

Od paní Fátimy jsme zamířili, jak jinak, do známého katolické poutního města Fátima. Uprostřed města je obrovské, ale jako fakt obrovské nádvoří a na obou koncích stojí bílý kostel. Jeden v tradičním stylu, zatímco druhý naprosto moderní s podzemními kaplemi a vodopádem (a taky se záchodky, kdyby někdo potřeboval ). Na chvíli jsme vešli dovnitř, kde právě probíhala mše, takže jsme si užívali tu atmosféru. Nicméně v portugalštině to není úplně ideálka, takže jsme se za chvíli zvedli a přešli nádvoří k druhému kostelu, který byl zevnitř tedy mnohem menší, než jsem čekala, nebo alespoň jeho veřejnosti přístupná čast. Dali jsme si sváču na schodech kostela a valili dál.

ÓBIDOS

Další zastávkou na naší cestě na jih bylo městečko Óbidos. Uprostřed města je jakoby ještě menší městečko, které je obehnáno hradbali a v zadní části stojí hrad. Ve městě je spustu kaváren a gift shopů a dokonce i nějaké hotely, což je na velikost tohoto mísa fakt úspěch. Po hradbách se dá jít dokola, kolem města. Není tam sice žádné zábradlí a je to dost vysoko nad zemí, ale mi by to nedalo, kdybych to alespoň nezkusila. V půlce cesty po hradbách, jsme to zhodnotili tak, že pokud půjdem po druhé straně budem mít lepší výhle.......neměli jsme. Zato najít výstup na hradby nám dalo docela práci no co už, alespoň vidíme ty malebné domečky všechny jako na dlani. Zatávka nám zabrala asi tak hodinku a už jsme se řítili k dalšímu místu.

PENICHE

Po tom, co jsme se ubytovali v Patio do Mar, u francouzů, kteří se tady přestěhovali na důchod, jsme vyrazili na pláž. Protože dneska jsem se v oceánu ještě nekoupala. A vzhledem k tomu, že místní obchod nedostačoval našim nárokům, rozhodli jsme se večer sjet ještě do nedalekého města na nákup a při té příležitosti se pokochat západem slunce.

MAFRA

Další den ráno jsme vyjeli do Mafry. Strašně moc jsem se těšila na místní knihovnu – Biblioteca do Convento de Mafra, jejíž fotku jsem našla někde náhodou na instagramu a která je fakt nááádnernáá. Neměla jsem sice zjištěné, jestli může veřejnost dovnitř, ale doufala jsem v nejlepší. A hádejte co, knihovna je veřejnosti přístupná......ale v úterý je zavřeno Což mě strašně zklamalo. Jestli se sem ještě někdy dostanu, tak jí musím vidět. Fotky zevnitř tedy nemáme, ale můžete se pokochat alespoň zde. Pochopíte, proč jsem byla zklamaná.

CABO DA ROCA

Začíná to vypadat na den failů.....aspoň že ty gegorafické ukazatele jsou pořád na stejném místě a přístupné 24/7. Lukyho snem totiž je, navštívit všechny mysy Evropy. A my právě dojeli k tomu nejzápadnějšímu: Cabo da Roca. Takže si vystál frontičku na fotku u památníku a pak jsme se hezky prošli po pobřeží, aby si tu chvíli řádně užil .

SINTRA

Místo, které jsem do plánu naší cesty přidala na poslední chvíli, byl nádherně barevný hrad v Sinře. Dojeli jsme tam, zaplatili nehorázné parkovné, vyšlapali se na kopeček do prostřed města, a došli k bílému zámko-hradu. který teda rozhodně vypadal jinak, než měl. A je to tady, další fail dne. On totiž ten krásný barevný hrad je až na kopci ještě celkem kus za Sintrou, takže jediná fotka, kterou odtud máme je pohled na kopec, na kterém jsou vidět špičky historického hradu. A jak jsem se pak dozvěděla tak ani tento, není ten, ke kterému jsme plánovali jet, ale ještě nějaký třetí. Takže abyste v tom měli jasno, chtěla jsem vidět National Palace of Pena a místo toho, jsme našli Sintra National Palace. Možná by stačilo jen pořádně se podívat na názvy v mapě, ale nějak jsem nepčítala s tím, že by měli víc hradů v jednom městě. joo......... a ten na fotce je Castelo dos Mouros.

No tak snad zítra uvidíme všechno, co chceme, protože náš čeká Lisabon.