FÁTIMA
Podzemní kaple
Od paní Fátimy jsme zamířili, jak jinak, do známého katolické poutního
města Fátima. Uprostřed města je obrovské, ale jako fakt
obrovské nádvoří a na obou koncích stojí bílý kostel. Jeden
v tradičním stylu, zatímco druhý naprosto moderní s podzemními kaplemi a
vodopádem (a taky se záchodky, kdyby někdo potřeboval
). Na
chvíli jsme vešli dovnitř, kde právě probíhala mše, takže jsme si
užívali tu atmosféru. Nicméně v portugalštině to není úplně ideálka,
takže jsme se za chvíli zvedli a přešli nádvoří k druhému kostelu,
který byl zevnitř tedy mnohem menší, než jsem čekala, nebo alespoň jeho
veřejnosti přístupná čast. Dali jsme si sváču na schodech kostela a
valili dál.
Věž kostela
Historický kostel
Moderní kostelík
ÓBIDOS
Drak hlídač
Další zastávkou na naší cestě na jih bylo městečko
Óbidos. Uprostřed města je jakoby ještě menší
městečko, které je obehnáno hradbali a v zadní části stojí hrad. Ve
městě je spustu kaváren a gift shopů a dokonce i nějaké hotely, což je
na velikost tohoto mísa fakt úspěch. Po hradbách
se dá jít dokola, kolem města. Není tam sice žádné zábradlí a je to
dost vysoko nad zemí, ale mi by to nedalo, kdybych to alespoň nezkusila.
V půlce cesty po hradbách, jsme to zhodnotili tak, že pokud půjdem po
druhé straně budem mít lepší výhle.......neměli jsme.
Zato najít
výstup na hradby nám dalo docela práci
no co už,
alespoň vidíme ty malebné domečky všechny jako na dlani. Zatávka nám
zabrala asi tak hodinku a už jsme se řítili k dalšímu místu.
Hrad Óbidos
Pohled na město
Andrejka na hradbách
PENICHE
Snídaně za 4 éčka
Po tom, co jsme se ubytovali v Patio do Mar, u francouzů,
kteří se tady přestěhovali na důchod, jsme vyrazili na pláž. Protože
dneska jsem se v oceánu ještě nekoupala. A vzhledem
k tomu, že místní obchod nedostačoval našim nárokům, rozhodli jsme se
večer sjet ještě do nedalekého města na nákup a při té příležitosti
se pokochat západem slunce.
Opuštěný útes
Pobřeží
MAFRA
Mafra
Další den ráno jsme vyjeli do Mafry. Strašně moc jsem se těšila na
místní knihovnu – Biblioteca do Convento de Mafra, jejíž
fotku jsem našla někde náhodou na instagramu a která je fakt
nááádnernáá. Neměla jsem sice zjištěné, jestli může veřejnost
dovnitř, ale doufala jsem v nejlepší. A hádejte co, knihovna je
veřejnosti přístupná......ale v úterý je zavřeno Což mě
strašně zklamalo. Jestli se sem ještě někdy dostanu, tak jí musím vidět.
Fotky zevnitř tedy nemáme, ale můžete se pokochat alespoň zde. Pochopíte,
proč jsem byla zklamaná.
CABO DA ROCA
Cabo da Roca Maják
Začíná to vypadat na den failů.....aspoň že ty gegorafické ukazatele jsou
pořád na stejném místě a přístupné 24/7. Lukyho snem totiž je,
navštívit všechny mysy Evropy. A my právě dojeli k tomu
nejzápadnějšímu: Cabo da Roca. Takže si vystál frontičku
na fotku u památníku a pak jsme se hezky prošli po pobřeží, aby si tu
chvíli řádně užil .
Nejzápadnější bod Evropy
Pobřeží
SINTRA
Sintra
Místo, které jsem do plánu naší cesty přidala na poslední chvíli, byl
nádherně barevný hrad v Sinře. Dojeli jsme tam, zaplatili
nehorázné parkovné, vyšlapali se na kopeček do prostřed města, a došli
k bílému zámko-hradu. který teda rozhodně vypadal jinak, než
měl.
A je to tady, další fail dne.
On totiž ten krásný barevný hrad je až na kopci
ještě celkem kus za Sintrou, takže jediná fotka, kterou odtud máme je
pohled na kopec, na kterém jsou vidět špičky historického hradu. A jak
jsem se pak dozvěděla tak ani tento, není ten, ke kterému jsme plánovali
jet, ale ještě nějaký třetí.
Takže
abyste v tom měli jasno, chtěla jsem vidět National Palace of Pena a místo toho, jsme našli Sintra National Palace. Možná by stačilo jen pořádně se podívat na
názvy v mapě, ale nějak jsem nepčítala s tím, že by měli víc hradů
v jednom městě.
joo......... a ten na fotce je Castelo dos Mouros.
No tak snad zítra uvidíme všechno, co chceme, protože náš čeká
Lisabon.