Sobotu jsme vyrazili na prohlídku města, konečně když nám to v pátek nevyšlo. Takže jsme využili Free Tour, stavili se na fakt dobrý hambáč a poseděli u piva v další super Irské hospodě.

Den jsme začali, tak jako vždy, silným českým kafem a velkou snídaní. Nikam jsme nespěchali, den jsme si chtěli pořádně užít a nikam jsme se nechtěli hnát. Takže jsme vklidečku posnídali a vyrazili autobusem č. 16 do centra města.
Samotná prohlídka města nám začala v jedenáct hodin. Sraz byl u Ha'penny Bridge. Bylo to tam trochu chaotické, v ten moment totiž začínaly tři prohlídky, dvě v angličtině a jedna ve španělštině a v každé skupině bylo kolem dvaceti lidí. Ale po chvilce čekání jsme už byli na cestě. Náš průvodce se jmenoval Alan a byl úplně nejlepší, tak jako vždy. Protože tihle lidé to dělají opravdu dobrovolně a protože je to baví.

Prohlídka byla opravdu úžasná. Alan nás provedl přes všechny historická místa, ale hodně se zastavoval u zajímavostí, na které byste jen tak nepřišli. Takže krom těch známých, míst jako jsou například Dublin Castle, Christ Church Cathedral, Temple Bar a Trinity College, jsme se zastavili u domu Arthura Guinnesse, kde jsme se dozvěděli o jeho rodině, nebo u Spire of Dublin, která se stala v jednu chvíli největším světelným mečem na světě. Bylo toho opravdu hodně.

Informace o Free Tour

Celá prohlídka města nám zabrala přes tři hodiny, včetně zastávky v baru The Old Storehouse. Zatáhl nás tam Alan, ale měl tam domluvenou slevu na pivo. 4€ je fakt hooodně férová cena.
Po prohlídce jsme měli už docela hlad, takže jsme začali vymýšlet kam na jídlo. V tu chvíli nás trklo, že máme Groupon a za patnáct minut jsme už seděli v hospodě a čekali na Hamburger a pivo. Byli jsme trochu uchození, tak jsme si to fakt vychutnali a chvíli tam poseděli. Prostředí Irských hospod je fakt úžasné, takže je velká škoda z nich rychle utíkat.
Nicméně, zrovna v téhle hospodě, neměli klasického Guinesse, tak jako všude, ale nějaké láhvové speciály. Vůbec jsme nevěděli o co jde, tak jsem si objednal nějaké pomerančové pivo a Andrejka kávové. Další skvělý zážitek. 

Na zbytek odpoledne jsme neměli nic moc v plánu. Chvíli jsme se jen tak poflakovali po centru, a pak to přišlo. Lukiho začaly bolet nožičky a začal být protivný. Jenže Andrejka je úžasná, vzala Lukiho do Costy, koupila mu kafe a zákusek a Lukimu začalo být lépe.
No určitě to nebylo tak strašné, ale seděli jsme tam, dokud se nesetmělo. Měl jsme totiž v plánu, večer si zajít na kolotoče, které byly taky v rámci festivalu dostupné. Bylo jich tam docela dost, byla jich celá ulice. Tu jsme celou prošli a z některých se nám točila hlava, a to jsme se na ně jen dívali. Nakonec jsme si vybrali ruské kolo, ze kterého jsme měli celé centrum Dublinu jako na dlani.

Náš den jsem zakončili opět v The Old Storehouse. Hospoda byla sice úplně narvaná, ale prodrali jsme se pro jedno zasloužené pivko a pokecali s holkami z Londýna, které si přišly zapařit. Hrála tam živá hudba, všichni kecali nebo zpívali, pivo tam teklo proudem a jídlo nestačili nosit. Pak už nás čekala jen cesta z centra domů, sprcha a zasloužilý spánek. Oba dva jsme toho měli nakonec plné kecky. Měli jsme totiž v nohách několik irských mil… a piv.