Tři týdny na to jsme vystupovali z letadla na pařížském Charles de Gaulle letišti.

Louvre

Nástup do Moulin Rouge byl až kolem druhé hodiny, takže jsme měli celé dopoledne volné. Škoda toho nevužít. Rozhodli jsme se teda, že půjdem do Louvru zkouknout Móňu a mumii. Dost doporučuju zarezervovat si lístky do muzea předem, na konkrétní hodinu.

Skvělá věc na Paříži je, že vstupy na památky bývají pro studenty zcela zdarma (teda až na Eiffelovku) 

My měli vstup hned na 9, na otvíračku, a řada byla tak dlouhá, že to vypadalo, že se tam vůbec nedostanem. Naštěstí to mají dobře zorgaizované, a dovnitř jsme se dostali do 15 minut. Ale ti, kteří vstupenky koupené neměli, museli čekat, než se odbaví všichni s rezervací, a rezervace jsou po půl hodině, takže kdoví kdy se dostali na řadu.

V Louvre je mnohem více, než jen obraz Mony Lisy. A popravdě jsou tam i mnohem zajímavější exponáty. Monu Lisu si prohlédnete lépe doma na počítači, protože v muzeu je poměrně daleko, za sklem, obehnaná zábradlím a obležená turisty.

Moulin Rouge čeká

Ve dvě hodiny už jsme vystupovali před Moulin Rouge. Natěšení, ale stále trochu skeptiční, protože co když si z nás jen někdo udělal srandu a my jeli do Paříže „zbytečně“.

Nejeli

U vchodu na nás čekala vysmátá slečna z Airbnb, která nás hned poznala a spustila o tom, jak je ráda, že jsme přijeli. Vzala nás do salónku, který je vedle vstupu do sálu. V salónku jsou vystaveny kostýmy, v kterých se dřívě objevovaly na podiu tnečnice. Stěny jsou ozdobeny původními plakáty Henri de Toulouse-Lautreca, malíře, který měl podnik velmi v oblibě a časem pro něj začal malovat propagační plakáty.

Něco málo o kabaretu

Jako první věc na programu bylo povídání o historii kabaretu a prohlídka zákulisí.

Rostoucí oblibu podniku po roce 2000, zapříčinil americký film Moulin Rouge!

Kabaret založili v roce 1889 dva podnikatelé Joseph Oller, který již s podobnými pochybnými podniky měl jistou zkušenost a Charles Zidler, majitel cirkusu. Kabaret pojmenovali Moulin Rouge (červený mlýn) a nabarvili na červeno, aby byl dobře vidět i z dálky. Dodnes jsou v sále vidět určité cirkusové prvky: ozdobná plátna u stropu, pantheon umělců, atd. Původně však stál na zahradě za mlýnem, spolu s restaurací, obří slon, uvnitř kterého probíhla hlavní zábava. Nacházel se tam arabský klub. V noze slona bylo točité schodiště, kterým se do klubu vcházelo.

Původně byl podnik založen jako tančírna, kde si tancem přivydělávaly hlavně chudé pradlenky. Postupem času však dívky nepředváděly jen tanec, ale i zpěv. První zpěvačkou byla Mistinguett. Chvili po válce začala v Moulin Rouge vystupovat také Edit Piaf. Postupně se však podnik vrátil opět k tanci, a to v 50. letetech, kdy tanečnice Doriss založila soubor čtyř profesionálních tanečnic, tzv. Doriss Girls. Dneska jich je na pódiu již 60 a přibyli i Doriss boys. Do souboru kabaretu se můžou dostat pouze profesionální tanečnice vyšší 175 centimetrů, štíhlé postavy a s tanečním vzděláním.

Nejvíc tanečnic je tady z Austrálie, potom z Irska, a až třetí v pořadí jsou francouzsky.

Jak asi každý ví, v Moulin Rouge se zrodil tanec kankán , který vychází ze čtverylky, a na tehdejší dobu to byl velmi vyzývavý tanec, který pobuřoval společnost. V roce 1893 se zde také konal první veřejný striptýz na světě. A v roce 1964 bylo na pódium jako atrakce instalováno akvárium se 40 000 litry vody, ve kterém i dnes tanečnice během vystoupení plave s hady.

Mezi tanečnicemi donedávna byla i jedna češka.

Tanečníci během vystoupení také zpívají, taneční čísla jsou proložená akrobatickými vystoupeními, číslem na kolečkových bruslích, a dokonce i oným zmíněným akváriem.

Pohled do zákulisí

Pak následovala prohlídka zákulisí. Údajně jsme první obyčejní smrtelníci, kteří tam kdy byli. :O

Hned za pódiem je na každé straně šatna/převlíkárna, která je nacpaná kostýmama a slouží k ryhlému převléhání tanečnic a tanečníků. Tanečnečnice mají asi 12 kostýmu na celé vystoupení a někdy je potřeba rychle se převlékat, proto jim každý večer pomáhá několik asistentek, které kostýmy chystají, pomáhají jim převlékat se a zase je uklízejí. Každý kostým se většinou skládá z kalhotek a nějakého horního dílu (podprsenky, korálů, kabátku), k tomu jsou somazřejmě boty a ozdoba na hlavu (čelenka nebo klobouk). Pokud kostým neobsahuje sukni nebo nějaký větši spodní díl, bývá jeho součástí ještě ozdoba, většinou z peří, která se nasazuje na ramena a zdobí záda tanečnice.

Kostýmy můžete zkouknout na instagramu

Všechny kostýmy jsou ručně šité a peří je opravdu peří, které je získáváno ze starých ptáků, kterým už peří opadává. Nikdo tedy netrpí. Jeden kompletní kostým stojí kolem 2000 eur. Skoro na každém kostýmu jsou spousty a spousty kamínku, které jsou odebírány ze společnosti Swarovski, protože jejich kamínky jsou dostatečně lesklé, a zároveň také pevné a hodně vydrží.

Moulin Rouge není jen malá budova s mlýnem na střeše, jak působí zvenčí. Uvnitř je však ve skutečnosti mnohem větší a vyšší. V patrech nad pódiem jsou pak další šatny tanečnic a místnosti, ve kterých se líčí a také dílny. Jedna speciální dílna se zabývá jen kousky kosýmů s peřím, které zde opravují a sestavují do finální podoby. A samořemě nesmí chybět také dílny švadlenek. Každý den je totiž třeba opravit hromady kostýmů, u kterých se něco utrhlo, rozpadlo, upadlo atd. Podle tradice, si musí každá tanečnice o opravu říct, a to tak, že na kostým připne lísteček s problémem a prosbou o spravení. Kostýmy se pak donesou švadlenkám a ty přes den všecho opraví. Celkově jsme byli ve dvou takových dílnách a v každé byly minimálně 4 švadlenky, takže práce je tady dost, a samozřejmě všechno zase pěkně ručně.

Každá tanečnice má vždy jméno u všech částí všech svých kostýmů, které používá, aby se mohla co nejrychleji převéct. A každá má teké své vlastní děrované punčochy, které jsou speciálně objednávané z Anglie, protože musí mít šev na zadní straně, a nikde jinde už takové nevyrábějí. A mají tady taky punčochovou paní, která chodí každý den překontrolovat všechny punčochy, a když najde díru , tak ji zašije.

Každá tanečnice se po svém nástupu měsíc zaškoluje na to, jak si správně udělat make-up a poté už se maluje sama. Všechny mají zakázáno změnit barvu vlasů bez souhlasu produkce, protože by jim pak neseděly příčesky, které bývají taky součástí kostýmu.

Kompletně vyprodáno každý večer.

Celá prohlídka trvala asi hodinu a půl, a popravdě řečeno, je to tam teda pěkné bludiště. 

Po prohlídce nás vzali nahoru do mlýna, a ten byl......famózní.

Nebojte, to nebylo ještě zdaleka všechno. Pokračovat budem v dalším článku.