Znáte ten pocit, scrollujete na Instagramu, který vám vyhazuje reklamy na zajímavá ubytování, a tak Instagram vyměníte za Booking a AirBnb a scrollujete tam, dokud náhodou nenarazíte na dokonalé ubytko. No tak tahle přesně to bylo. 

Dokonalé ubytko: Trollholmen

Ale teď vážně, opravdu se to takhle stalo! Neměli jsme v plánu dovolenou v Norsku, ale když jsem náhodou narazila na tohle ubytování, které bylo fakt nádherné, a podle AirBnB taky velmi vzácně dostupné, tak jsme začali být oba nahlodaní. Luky navíc už dříve podnikl neúspěšnou cestu na Nordkapp, takže mu tento sen ještě chyběl splnit. Definitivní rozsudek tomu udělila mamka, která prohlásila, že by tam jela hned. Ještě ten večer jsme ubytko zarezervovali a oznámili jí, že teda pojedem.

Druhý den jsme se vrhli na nákup letenek a zjistili, že už to nejde tak na punk, jak jsme byli zvyklí. Když máte sebou malé dítě a jednoho necestovatele, tak musíte naplánovat cestu bez přespávaček na letištích a pozdních nočních příletů. Takže jsme nakonec, po hodinách prohledávání a zkoušení různých variant, naplánovali cestu (tam i zpět) s mezipřistáním a přespáním v Oslu. A letenku na každou cestu jsme koupili zvlášť, protože to vycházelo levněji. Pár dní na to, se rozhodl i mj taťka, že by chtěl taky letět, takže jsme dokupovali letenky ještě pro něj, opět každou zvlášť. 

Itinerář a rozpis letů

Den D

Z domu jsme vyrazili v 5 ráno směr pražské letiště. Předem jsme měli rezervované parkoviště přímo na letišti. Rychle jsme si skočili ještě na oběd do Restaurace Runway a kupodivu dorazili včas i k odletu.

Letištní parkoviště

V Oslu jsme přistáli poměrně brzy, a jelikož jsme tady měli přespávat, tak bysme to nebyli my, kdybysme nestihli ještě výlet do města.

Svezli jsme se pěkně vlakem z letiště přímo do centra Osla s tím, že se půjdeme projít po nové budově opery. Ano, budova je postavená tak, že se po ní dá vystoupat až nahoru, odkud máte vyhlídku na město. Je to opravdu pár kroků z nádraží, takže pokud máte v Oslu chvilku času, určitě se tam svezte. Co nás ale zaujalo nejvíc, byla pláž přímo uprostřed města, vedle operní budovy. A protože my dva musíme vlézt do každé vody, kterou najdeme, tak jsme se tady zasekli v podstatě na celý zbytek večera. Luky se rozhodl, že toho využije a půjde si sám fotit do města a zpátky se vrátí po vlastní ose.

Takže dostat ostatní zpátky do hotelu bylo na mně. A to byla chvíle, kdy jsem zjistila, že zkoordinovat 3 lidi a 1 mimno s vlastní hlavou není úplně lehký úkol. I když byl vlak pár kroků, málem jsme ho nestihli a doslova se rozjel ve chvíli, kdy jsme dosedli. Chvíli před odjezdem jsme se ale ještě prošli po Opeře. Bylo to přece jenom to hlavní, proč jsme do města vůbec jeli.

Budova Opery je navržená tak, aby připomínala ledovec vystupující z vody. Takže střecha se táhne od země vzhůru, tím pádem se dá po celé střeše libovolně chodit a kochat se městem.

Přístě Vám povíme o tom, jak jsme najezdili 15 kilometrů tunely a navštívili město, kde zastaví 180 výletních lodí ročně.