Původně jsme měli v plánu jít na výšlap, ale pak jsme si řekli, že to s 2 letým maskotem asi nedáme. A ano, nedali byjsme to. I tak skoro 10 km dlouhá trasa minimálním převýšením byla dost náročná.

Vydali jsme se po jedné z beskydských Medvědích stezek, konkrétně po Krakvčí stezce B, kterou jsme ale na konci zkrátili, protože bychom jinak asi do tmy nedošli.

Celá trasa je označená turistickými značkami ve tvaru medvídka První část cesty vede většinou do kopce, dokud nedorazíte k (zarámované) vyhlídce na Lysou horu. Pak si chvilku dáchnete, pokocháte se místními chatkami a zbytek stezky lesem už jen pomalu stoupáte. Není to nic náročného, tuhle část cesty (od chatek) šel maskot skoro celou pěšky, takže to zvládne každý. A zbytek cesty už je jen z kopce. Když vyjdete z lesa, musíte jít kousek po hlavní cestě, což není úplně ideální, ale za chvíli narazíte na chodník. Tohle není nic pro ty, kdo mají strach z výšek, protože jdete prakticky v korunách stromů, a jo, vidíte pod sebe. Nicméně maskot byl happy, že konečně vidí na ty kamiony a auta, co do té doby jen slyšel. 

Pak se hezky projdete přes celou přehradu, protože jinudy cesta nevede, přečtete si ohromující fakta o průtoku vody a množství srážek. A pak můžete pokračovat dál po Krkavčí stezce, která vás sice zavede zpátky, ale budete muset znovu do kopce. A nebo půjdete jako my po cyklotrase, která je krásná asfaltová a dovede vás zpátky do Ostravice. A můžete si za odměnu dát výborné tvarůžky a pivo (i nealko) v Beskydském pivovárku, protože hlavně proto jsme tady jeli. 

Procházka je samozřejmě zdarma, jen na parkovišti se platí 20 kč/h (jen do 18h). A pak záleží, kolik toho utratíte v pivovárku. 

Pokud milujete rozhledny, tak jako my, tak tenhle tip je přesně pro vás. Rozhledna Šibenice se tyčí nedaleko Opavy, má 12 metrů na výšku a připomíná bunkr. Je celá z železobetonu a z jejího vrcholu se vám naskytne výhled na všechny světové strany. Proč připomíná bunkr? To vám dojde při pohledu z rozhledny. Všude kolem jsou rozesety prvorepublikové obranné bunkry. Takže ano, pokud jste zároveň nadšenci do vojenství, tak je to další plusový bod pro tuto rozhlednu. Navíc, v útrobách rozhledny najdete povídání o výstavbě, o Janu Kubišovi a o opevněních všude kolem.

U rozhledny je parkoviště a posledních 150 metrů jdete pěšky mladou alejí stromů. U rozhledny najdete cvičiště pro děti s různými prolézačkami a ženijní úkryt, takže si na vlastní kůži můžete zkusit jaké to je se ukrývat pár metrů pod zemí.

Vstupné je dobrovolné

Bližší info najdete na stránkách obce

V Žimrovicích kousek od Hradce nad Moravicí se nachází papírna. to samo o sobě není až tak zajímavé. Papírnu nechal zbudovat Carl Weisshuhn a v roce 1891 k ní nechal vystavět také vodní kanál. Veškeré měření a výpočty pro stavbu kanálu si udělal sám. Až do roku 1966 přiváděl kanál do papírny nejen vodu, ale také dřevo, což byl tehdy ojedinělý způsob dopravy dřeva. Weisshuhn to zvolil proto, že to proněj bylo levnější. Dřevo se takto dopravovalo ze vzdáleností až 60 km.

Kanál je dlouhý 3,6 km a po cestě potkáte 2 akvadukty a 3 skalní tunely. Bydlíme kousek odsud a vůbec jsme netušili, že tady něco takového existuje, a už vůbec ne, že se podél kanálu můžete projít, a jak krásná je to procházka. Moc jsme si to tady užili. Místy je ale ztezka opravdu úzká, takže jsme párkrát museli vzít maskota na ramena. 

Procházka je zdarma, ale je součástí technotrasy, takže si můžete zajít také na komentovanou prohlídku/procház­ku, kde vám o vodním náhonu řeknou spoustu zajímavostí.

Další úžasně místo, na které jsme narazili náhodou. O vodním mlýnu v Odrách jsou zmínky už z roku 1571 a za celou tu dobu byl v soukromém vlastnictví, čemuž odpovídá stav i vybavení mlýna. Tato památka je součástí technotrasy (technické památky severní Moravy a Slezska) a velmi pozitivně nás překvapila.

Na prohlídku dostanete audio průvodce a mlýn si jdete prohlédnout zevnitř i zvenčí. Prohlídka trvá asi hodinu a projdete všech 6 pater mlýna, ve kterých vám současný majitel (který audionahrávku namluvil) vypráví podrobně o tom, jak se vyráběla mouka. Poprvé jsem opravdu zjistila, jak složitý a náročný proces to byl. Žádné „koukněte na mlýnské kolo a jdem dále“, ale všechno pěkně dopodrobna. Každá důležitá věc je označená číslem, abyste věděli o čem je řeč a na všechno se dá sáhnout, nikde ve mlýně nejsou pásky, za které by se nesmělo.

My jsme z prohlídky byli opravdu nadšení. A pokud byste si to chtěli užít naplno, můžete se zde ubytovat v dobových apartmánech.

Vstupné je 85Kč pro dospělou osobu a 30Kč pro dítě a otevřeno je celoročně.

Aktuální informace najdete na webu https://www.vodnimlyn.cz/