DvaNaKonciSvěta.cz

Andrejka & Luky

Tůra na Babí lom

napsal Luky před 12 dny

V Květnu 2020, když byly hranice zavřeny a všude řádit virus, jsme zvažovali, co budeme dělat, protože sedět doma nás už moc nebavilo a procházky po Brně bylo sice hezké, ale furt to nebylo ono. Tak jsem začal koumat, kam bychom mohli vyrazit. Tak aby to bylo blízko, ale zároveň, aby to bylo nějaké zajímavé místo. Brouzdal jsem po mapách a narazil na několik zajímavých míst severně od Brna.

Rozhledna Babí lom

Rozhledna Babí lom

Rozhledna Babí lom

Nedělní počasí bylo jako stvořené na výlet. Ráno to tak aspoň vypadalo. :-D Provedli jsme ranní posvátný rituál s kávou a vyrazili na nádraží na vlak do Kuřimi. Z nádraží v Kuřimi jsme pak vyšli po modré stezce a hned jak to šlo, tak jsme si sundali roušky… ta svoboda je k nezaplacení. :-D Měli jsme před sebou naplánovaných 15km a jít to celé v roušce by byla zabíjarna. :-P
Stezka nás vedla skrz celé město, ale na nic zajímavého jsme tam nenarazili. Zajímavá část začala až za městem, kdy jsme museli překonat čtyřproudovou silnici, na které byl fakt velký provoz, na to že byla neděle a ještě malá karanténa, tak dost drsné. :-D Naštěstí jsme ji nemuseli přecházet, byl tam podchod, ale i tak jsme museli dobrých 500m ujít po krajnici aby jsme se k němu dostali. Pak už jsme jen prošli vesničkou Podlesí a pokračovali dále do lesa.

Výhled z rozhledny (na Brno)

Výhled z rozhledny (na Brno)

Nevím koho to napadlo, ale stezka z vesnice vedla přímo proti prudkému svahu. Žádný cik cak, ale pěkně rovně až nahoru… No pěkně jsme se zadýchali. :-D Nedokážu si představit, že bychom to vycházeli s rouškou na obličeji. :-D Ale nakonec jsme to zvládli a kopec jsme udolali. 8-)
Už jen pár set metrů nás dělilo od rozhledny, nikde ani živáčka, pěkný nedělní klídek. Říkal jsem si, že to bude super, že tam budeme sami a pořádně si to užijeme. Chyba. Když jsme byli kousíček pod rozhlednou, tak jsme začali slyšet hlasy. Když jsme pak vyšplhali až k ní, tak tam seděl zájezd důchodců, co si sebou vezli hrníčky s podšálky a přímo u vchodu na rozhlednu seděli a popíjeli si svoje espreso. Takový důchod budu chtít taky. :-D

Andrejka na skále

Andrejka na skále

Rozhledna byla postavena v šedesátých letech minulého století. Stojí přímo na okraji skály, měří 15 metrů a je z ní úžasný výhled na okolí. Jde z ní vidět jak na Brno, tak na všechny okolní vesničky.
Až nahoře na rozhledně jsme zjistili, že k ní vede další stezka z druhé strany než jsme přišli my. Bylo nám dost divné, jak se tam ti důchodci dostali. Ze strany, kterou jsme přišli, musíte k rozhledně vylézt po skále. To jsme ještě nevěděli, co nás čeká a že by jsme se měli nad sebou fakt zamyslet. :-D

Babí lom

Stezka z rozhledny

Stezka z rozhledny

Z rozhledny jsme tedy vyrazili po červené stezce, o které jsme si mysleli, že je v pohodě. Na jednu stranu, byla to ta správná cesta, protože jsme šli po hřebenu Babího lomu a to bylo opravdu úžasné, na druhou stranu jsme nechápali, jak to ti důchodci zvládli, když i my jsme měli občas trochu problém. :-D Lezlo se tam po skalách hore dole, prolézalo mezi balvany a vyhýbalo se na úzkých římsách. :-D
Trochu jsme se zastyděli, ale prošli jsme to bez újmy. 8-) Odměnou za to byly opravdu krásné výhledy a zajímavé skalní útvary. Stezka končila u skály po které se celý masiv jmenuje, Babí lom. Ten tvoří slepencové skály, které dosahují i dvaceti metrů. Je to nejvyšší místo v těsném blízkosti Brna. Tímto skalní útvarem se dá projít a dostanete se až na vrchol, z kterého je vidět na celý borovicový les, kterým se přichází. Celý masiv leží trošičku mimo samotnou stezku, takže tam je docela příjemný klid.

Babí lom je oblast, která chrání zachovalé geomorfologicky i geologicky jedinečné a pozoruhodné lokality skalních útvarů. (wiki)

Babí lom

Babí lom

My toho klidu využili a celý lom jsme si prošli. Mezi skalami je i informační tabule, která vám ale neřekne nic o těchto skalách. :-D Na vrcholu je totiž geodetický bod pro měření pohybu země na území České republiky. Smůla, musíte na wiki :-D
Od Babího lomu jsme se vydali směr Vránov. Cesta tam ubíhala dost rychle, šlo se většinou z kopce. :-P Ve Vránově na nás čekal kostel s pěknou vyhlídkou na vesnici a její okolí. Bohužel, hlad nás hnal pořád dál a nevěděli jsme, jestli bude něco někde otevřeno. Vránov je docela malá dědinka, takže to bylo docela nejisté. Takže jsme kostel obhlédli jen z venku, na vyhlídce se moc nezdržovali a rovnou vyrazili hledat otevřenou hospodu. Podle map by tam měly být dvě otevřené. Ta první nebyla… naštěstí ta druha ano, a co víc, měli tam svíčkovou! Co by to byl za výlet kdyby jsme si nedali řízek nebo svíčkovou. :-D

Zběsilý úprk před deštěm

Stezka z rozhledny

Stezka z rozhledny

Pivo už bylo na stole a tu mě napadlo, jestli tady berou karty. Nedalo mi to a šel jsem se zeptat… no dobře, Andrejka do mně musela kopnout, abych se šel zeptat. Neberou. :-D Co teď? No svíčkovou jsem zrušil, ale to už bylo pozdě, a už byla na stole. Naštěstí hospodský byl skvělý a řekl, že to zaplatíme příště. Ale kdy? Příště tu půjdeme jen abychom mu to vrátili? :-D Nakonec Andrejku napadlo, že bychom mu to mohli poslat na účet. Bez mrknutí oka donesl číslo účtu. Hned jsem mu poslal peníze i s pěkným dýškem. Děkujeme!
Svíčková byla skvělá, ale začaly se nad námi honit mraky. Už v lese trošku poprchávalo, ale byly to jen přeháňky. Teď to už vypadalo na něco většího. Kdyby jsme už byli na cestě domů, tak by se asi nic nestalo, ale nás čekalo ještě asi šest kilometrů do Adamova ze kterého jsme teprve měli jet domů.
Z hospody jsme odcházeli se sluníčkem v zádech, než jsme ale došli na konec dědiny rozpršelo se. Zalezli jsme do zastávky. Já začal studovat předpověď počasí a Andrejka časy odjezdů autobusu. :-D A měli jsme štěstí, za necelých 10 minut jel autobus až do Brna. Autobus přijel, rozpršelo se ještě více, my jsme nastoupili a to byl konec výletu. :-D
Než jsme dojeli domů, tak bylo po dešti a začalo svítit sluníčko. Jak jinak.

Naše trasa