Někdy v červnu, jsme se rozhodli, že si zařídíme klasickou dovolenou přes cestovku. Já nikdy nebyl v Řecku a vždycky se mi strašně líbily ty bíle domečky s modrou střechou, a tak jsme rozhodli, že je ta pravá chvíle to prozkoumat. Prohledali jsme zájezdy, a protože bylo léto, tedy sezóna a bylo všecko drahé, rozhodli jsme se pro ten nejlevnější z nich…Korfu.

Kde najdete Korfu

K mému zklamání se však ukázalo, že Korfu je snad jediné řecké místo, které vůbec nevypadá řecky Už už jsem to chtěla změnit, ale pak jsem uviděla fotky pláží a bylo jasno, tam musíme jet. Ještě nikdy jsem nekoupala přímo pod útesy. Tam jsem musela jet, i kdyby to bylo to jediné zajímavé na celém ostrově. Koupili jsme zájezd a začali hledat zajímavosti o ostrově. Nakonec se ukázalo, že tam zas tolik zajímavostí není, a že existujou asi jen tři místa, a na ty jezdí všichni turisti. Ale tak všechno už bylo objednané, a ani se nám nechtělo nic jiného hledat (a hlavně jsem chtěla na ty útesy), takže jsme se spokojili s nabídkou výletů od cestovky.

Den D

Odlétali jsme někdy k večeru a já ještě slavila se segrou její konečně úspěšně získaný řidičák, takže jsme se trochu cinkly Fakt jen trochu… ale Luky tvrdí, že si to pamatuje jinak Upřímně.....při­jemnější cestu přes letiště a následně i autobusem, si nepamatuju. Let jsem celý prospala (ne, že za střízliva by to bylo jinak) a svěží jsem vystoupila na ostrově. Po přejezdu autobusem do našeho hotílku jsme vystoupili uprostřed pustiny. Předtím jsme sice projížděli městem, ale teď jsme zastavili někde úplně na konci, kde byly dohromady 3 budovy. Na jedné straně penzionek s bazénem, kam budeme všichni chodit na jídlo (nehledě na to jestli tam bydlíme) a pak rozpadlá budova kousek dál v poli, vedle které stál další penzionek ve kterém bylo ticho jako v hrobě a pomalu se ani nesvítilo.....a v tom jsme bydleli my To, že to působilo večer trochu strašidelně nás neodradilo, akorát, že to působilo trochu „zapadákově“ i ráno. Ale už od rána bylo slyšet hudbu odnaproti, kde pro nás už od 7 chystali snídani na terase u bazénu. Nakonec jsme to vlastně vyhráli, protože narozdíl od lidí, kteří byli ubytovaní v hotelu ve městě, my měli večer klid na spaní a ráno vysluněné místo na snídání, a taky nás tady bydlelo mnohem méně, takže jsem měli také více jídla (teda dokud nedorazili Pražáci  )

Den první

Před obědem jsme měli sraz s naší delegátkou z cestovky, která nás večer předtím akorát vysadila z autobusu s klíčema v ruce a poznámkou, že nemáme chodit zkratkou přes louku, protože tam jsou hadi 

Dostali jsme seznam výletů, které cestovka pořádá, (který byl teda značně kratší než ten na netu) a mapu ostrova ve které zájemcům vyznačila ony 3 ostrovní památky. Také jsme se dozvěděli o tzv. 7th heaven. Jedná se údajně o jeden z nejkrásnějších západů slunce na světě, k čemuž jsem byla samozřejmě velmi skeptická, ale o tom až přístě. Ale hlavně nám řekla, že se můžeme domluvit s jednim známým, který nám půjčí čtyřkolku nebo skútr, na kterém se dá krásně projet celý ostrov. Odpoledne jsme si udělali procházku na nejbližší pláž, která byla naprosto úžasná. Útesy všude kolem a nejen podél pláže, ale také kousek dál v moři. Když jsem zjistila, že na těch útesech jsou lidi, takže se tam dá doplavat a vylézt, bylo jasné, že tam musím být taky. Luky sice měl trochu rozdílnou představu o plavání v moři, ale po tom, co jsem mu uplavala už stejnak neměl na výběr, a musel na mě počkat. Na těch nejvzdálenějším útesu už bylo jen pár lidí a v jednu chvíli jsem na něm byla dokonce sama. Byl to boží pocit procházet se tam uprostřed moře na kousku pevniny, a tak asi nebezbečný, ale v tu chvíli jsem to viděla spíš jako adrenalin 

K večeru jsme se ještě byli projít do města zjistit, co všechno tady mají, co všechno musíme stihnoout vyzkoušet a kam si zajdem na jídlo a na drink (ne všechno jsme stihli). Nakonec se procházka protáhla tak, že jsme málem nestihli večeri, protože jsme každou chvíli stáli a něco fotili.

Přístě vám povím o tom, jak jsme se rozhodli půjčit si skútr a projet na něm za jeden den ostrov ze severu až na jih.

Zajímavosti

• Na Korfu je jedno z nejmenších letišť na světě, na kterém mohou přistávat jen ti nejzkušenější piloti a vzléta se buď přímo proti hoře nebo směrem k moři, kde letadlo vlétne až těsně před koncem rampy, takže máte pocit, že v tom moři skončíte. My bohužel přistávali i vzlétali za tmy.
• Na Korfu jsou asi jen 3 zajímavá místa, která se dá navštívit, a na která zamožřejmě jezdí všichni turisti, takže je tam permanentně přecpáno. Jde o Achillion…zá­meček, který si nechala ostavit Sisi, pravoslavný kláštěr Paleokastritsa a nejvýšší „hora“ ostrova Pantokrator
• Díky tomu, že byl ostrov dlouho obsazen benátčany, nevypadá vůbec Řecky, takže tady nečekejte bílé domečky s modrou střechou, na které jsem se původně tak těšila.
• Největší a také hlavní město je Kerkyra, někdy se tak nazývá i celý ostrov. Historické jádro města je zapsáno v dědictví UNESCO, ale podle mě zas tak úchvatné není (nebo jsme šli špatnými uličkami )
• Všude kolem ostrova jsou na plážích útesy a je tady průzračná voda.
• Na severu ostrova se dá pozorovat jeden z nejhezčích západů slunce vůbec v místě zvaném 7th heaven
• Toaletní papír se stejně jako v celém Řecku hází do koše vedle záchodu, ne do záchodové mísy, protože jak nám bylo řečeno, odpadní systém na ostrově není dokonalý.

• Hlavním produktem ostrova jsou černé olivy, je jich tady hromada a jsou všude možně, protože kdysi se za jejich vysázení štědře patilo, takže je lidé vysázeli kde mohli.
• KOUM QUAT je rostlina, která roste jen na Korfu, připomíná malé pomeranče, které jsou strašně sladké, a korfané je samozřejmě mají především v tehuté variantě