DvaNaKonciSvěta.cz

Andrejka & Luky

Island: poprvé spolu

napsal Luky před 10 měsíci

Island byl vždy mým snem. Chtěl jsem ho vidět, fotit, zažít, byl to tak velký sen, že se mi o něm i zdálo. Proto, když Andrejka přišla s tím, že tam má spolužáka na erasmu a oba nás zval na návštěvu, vůbec jsem nezaváhal a zeptal jsem se kdy jedem? A tak jsme začali plánovat. Největší problém byl termín, protože Andrejce začal semestr a já měl práce více než dost. Nakonec jsme se ale všichni domluvili a odlet byl naplánovaný na 8.4.2018 s ná­vratem o týden později. Já se na výlet vyloženě těšil a nemohl jsem se dočkat, až má noha spočine na této vysněné zemi. Andrejka naopak měla lehké obavy, jestli ten týden spolu vydržíme. :P

Islandská vlajka (Akureyri)

Islandská vlajka (Akureyri)

Cestu i program jsme měli cca naplánované. Ale už od začátku to nebylo tak jednoduché, letadlo letělo z Prahy dost brzo ráno. No a do Prahy to máme když bůh dá necelé tři hodiny, ovšem ČD průměr je něco pod hodiny čtyři. Jako, pěkně vyšitá Honzíková cesta. Rozhodli jsme se, že nebudeme nic riskovat a do Prahy vyrazíme už den předem večer. Nasedli jsme na jeden z posledních vlaků do Prahy a hurá do světa.
Cesta v Pendolínu nám ubíhala docela rychle, já spal a Andrejka poslouchala knížku kterou objevila v palubním portálu, ale myslím že taky nakonec usnula. Do Prahy jsme dorazili nějak po desáté večer, Airport Express už nejel, tak jsme se vydali po vlastní ose. Tramvají na Divokou Šárku a pak autobusem k letištnímu terminálu. Cesta byla asi o půl hodiny delší než expresem, ale zato nás vyšla mnohem levněji. Vystoupili jsme na Terminálu 1, což bylo špatně. :D No trochu nás to vyděsilo, když jsme naše letadlo nenašli na tabuli. Tak jsme se prošli na dvojku, kde jsme ho již úspěšně našli. :D Samozřejmě, že za to můžu já, protože jsem zjišťoval kde co, ale odkud letíme ne. 8) Jojo, cesta se mnou vždy stojí za to.

Na letiště se dá dostat metrem a autobusem (linka C → směr Muzem, linka A → směr Nádraží Veleslavín, bus č. 119 → směr letiště), nebo tramvají a autobusem (tram č. 26 → směr Divoká šárka, bus č. 119 → směr letiště)

  • Z Terminálu 1 se lítá do zemí mimo Schengenský prostor
  • Z Terminálu 2 se lítá do zemí v Schenegenském prostoru
  • Které státy jsou a nejsou v Schenegenském prostoru najdete zde

Po noci na letišti jsme se docela těšili na letadlo. Bohužel, WizzAir, tak jako každá nízkonákladovka, lítá s malými letadly. Takže ty čtyři hodiny v letadle byly docela za trest, ale myslím že jsem na chvíli usnul. O půl deváté ráno už přistáváme v našem cíli. Letiště u Reykjavíku je moderní a dost přehledné, už od zavazadel na nás vykukují cedule s půjčovnami aut, takže jsme přesně věděli kam jít. Nicméně jsem nečekali, že nás cedule vyvedou ven z letiště, doprostřed parkoviště na autobusovou zastávku. Ale i na autobusu, který právě přijel, byla cedule naší půjčovny. Po chvilce na cestě zjišťujeme, že půjčovna je hned za rohem, takže jsme se ani neohřáli a hned se zase rvali ven z autobusu. Chvíli jsme čekali ve frontě, vyplnili jsme potřebné papíry, oškubali mě o 70 eur a už jsme seděli v našem téměř novém Yarisu.

Auto jsme pujčovali přes RentalCars. Vybírali jsme půjčovnu, která poskytovala plné pojištění v rámci RentalCars

to je výhodné.

V autopůjčovně se snaží vydělávat (tak jako všude) takže se vám pokusí vnutit další pojištění, asistenci, pumpičku na kola a vzduch do ní. Mi vnutili předplacenou nádrž benzínu za 70eur

to není výhodné, neberte to

Plán naši cesty byl jasný, dnes dojet do Akureyri, po cestě kouknou na Kirkjufell a začít nasávat atmosféru, ale o tom všem příště.