předchozí díl, o nákupech v Primarku, nejdete zde

Třetí den jsme zahájili jak jinak než vyspáváním Vklídečku jsme si posnídali obří jogurt za půl eura a vyrazili na výlet k mlýnům Zaanse Schans. Mlýny na okraji Amsterdamu jsou poměrně turisticky profláknutým místem, o čemž vypovídá i množství vietnamských a českých turistů, které jsme tam potkali. Vyrazili jsme od domu na kolech, pomalu a jistě stále do kopečka (nebo apoň tak to Luky říkal). 

Měli jsme celý den volný, takže jsme nikam nespěchali. První půlka cesty byla krásnou krajinou, kde jsme jen občas potkali někoho místního taky na kole. Po včerejšku to bylo velmi osvěžující a vážně jsme si to užili. Asi v polovině naší cesty jsme dojeli k pobřeží řeky, na kterém je nově postavená dvacetimetrová socha holandského líbajícího se páru. Vedle stojí cedule s výzvou pro páry, aby se pod sochou vyfotili a sdíleli fotku na instagramu s hastagem #kissingcouple­amsterdam. Nevím přesně k čemu tato výzva slouží, ale vzhůru do toho. Socha stojí strategicky hned vedle nástupu na trajekt přes řeku. Není tady totiž žádný most a tak jezdí každých asi 10 minut trajekt, který vozí cyklisty zadarmo a motorová vozidla za malý poplatek, no není to krása? Není cesta, zařídíme trajekt zdarma, kéž by podobným způsobem fungovala také doprava v Česku.

Za těch deset minut krásně stihnete nafotit si selfíčka se sochou ze všech možných úhlů a nasdílet je na sociální sítě.

Za chvíli jsme nastoupili na trjekt a užili si krásnou, ale pro mě příliš krátkou cestu přes řeku. Na druhé straně jsme opět nasedli na kola a vyrazili na druhou půlku cesty. Projeli jsme městem podivnými zákrutami holandských cyklostezek až k areálu s mlýny. Naproti areálu stojí fabrika na zpracování kakaa (nebo tak něco). V pracovní dny prý je vůně cítit už z dálky, ale i přes to, že my jsme tam byli v neděli, kdy v ní nikdo nepracoval, vznášela se kolem nasládlá vůně kakaa tak nálehavě, že jsme si museli dát něo sladkého. Po zhodnocení cen v areálu a nečekané potřebě zvýšit hladinu cukru v krvi, jsme se rozhodli dát si typické holandské vafle. Ale aby to nebylo jen tak, a díky mé zálibě poznávání kultury přes jídlo, jsem se rozhodla dát si sladké wafle s roztopeným sýrem. Zvláštní kombinace, ale kupodivu byla opravdu dobrá.

Informace o areálu s mlýny Zaanse Schans

Celý areál je něco jako skanzen. Neplatí se vstup do areálu, pouze do některých mlýnů prezentujících trdiční řemesla, která se tady kdysi provozovala. V jednom je ukázka výroby dřeváků a před ním stojí obří dřevák ve kterém se můžete vyfotit, ale je to strašně mainstreem, takže jsem se v něm samozdřejmě vyfotila Když budete mít štěstí, tak uvidíte výrobu naživo, ale i tradiční dřeváky se už z větší části vyrábějí moderními stroji (viz video na konci článku). Co mě vážně překvapilo bylo, že oni v těch dřevácích normálně chodí. Myslela jsem si totiž, že už je vyrábějí jen z tradice a hlavně pro turisty, ale ne. Používají je třeba ve fabrikách proto, že jsou pevné, a tak když jim něco upadne na nohu, nezraní se.