DvaNaKonciSvěta.cz

Andrejka & Luky

Dublin: festivalový průvod

napsal Luky před 5 měsíci

Nedělní plán byl jasný. Kouknout na festivalový průvod masek a pak si dát někde dobré jídlo a pivo. To se nám skoro povedlo, ale jak to tak bývá, nebylo to úplně jednoduché. :-D

Na průvod jsem se vyfikli

Na průvod jsem se vyfikli

Nedělní den, jsem začali jak jinak, než válením, protože jsme na dovči. :-) Měli jsme spoustu času, průvod začínal přesně v poledne v centru. No a do centra jsme to měli busem jen nějakých 20 minut. Takže fakt dost času. To byla velká chyba si to myslet.
Z domu jsme vyrazili po dobré snídani a kávě, kolem jedenácti. Přišli jsme na zastávku a čekali až nám pojede šestnáctka. Tak jsme tam stáli 5 minut, pak 10 minut a nakonec po čtvrt hodině jsme uviděli náš autobus. Andrejka na něj zamávala, že chceme nastoupit a pan řidič na ní zamával zpátky a úplně narvaný bus a projel kolem nás. Dívali jsme se na něj jak mizí za zatáčkou, pak jsme se podívali na sebe, pak zase na tu zatáčku, pak na druhou stranu, jestli nejede další a pak na sebe a věděli jsme že to bude ještě dobrodružství.
Ten bus by měl jezdit v desetiminutových intervalech. Ale po skoro půlhodině čekání na zastávce, kolem nás projel jen ten jeden. Vydali jsme se tedy dál po cestě, na další zastávku. Na té jsme byli za pět minut a to je tak všechno. :-D Nicméně, za křižovatkou jsme si všimli, že jezdí další linka. Viděli jsme jak projeli dva hned za sebou, tak jsme vyrazili ještě dál, na další zastávku. A hádejte co, ano přesně, čekali jsme tam dalších 20 minut než něco pojede. :-D
Po dlouhém čekání a obrovském zpoždění se konečně objevil náš bus. Dva lidé vystoupili, ale byl zase tak narvaný, že jen další dva mohli nastoupit. Hodná paní s holčičkou nás pustila, že klidně počkají na další, bylo to krásné gesto, které se ji hned vrátilo. Řidič, i když byl bus fakt plný, ji i děvčátko vzal. Prostě karma+.

Autobusy, v době konání festivalu, jezdí fakt hodně sporadicky, mějte rezervu.

V době konáni průvodu, mají autobusy změněné trasy

Nedělní Temple Bar

Nedělní Temple Bar

Přijeli jsme na zastávku, na které jsme ještě nikdy nestáli a řidič na nás jen houkl, že jestli jdeme na průvod, tak toto je nejlepší místo na výstup. Tak jsme šli… museli jsme jít, stali jsme úplně ve dveřích a vystupovali úplně všichni. :-D
Byla skoro jedna hodina, takže průvod už dávno začal vycházet a všude bylo fakt narváno. Ulice byly úplně zavřené a plné lidí. Do jedné jsme zkusili vlézt, že se třeba prorveme, ale bez šance. Bylo jen pár míst, kde šlo vidět na tu hlavní ulici s průvodem a ty byly beznadějně obsazené.
Šli jsme tedy dál, podle mapy jsme věděli kudy průvod prochází, tak jsme chtěli zkusit, že by bylo místo někde ke konci. Opět, beznadějně narváno. Nakonec jsme zastavili na mostě a přes řeku jsme se dívali na druhý most, kudy průvod procházel. Bylo to asi to nejlepší, co jsme mohli udělat. Nicméně, dlouho nám to nevydrželo, stáli jsme tam asi hodinu a moc toho neviděli. Byli jsme docela zklamaní, protože kvůli toho jsme tam jeli.
Ale bylo krásně a žádný jiný program jsme už neměli. Vyrazili jsme tedy do Saint Stephen's Green, což byl krásný park, ve kterém jsme už před tím byli. Po cestě jsem si koupili zmrzku a šli jsme si sednou na sluníčko do prázdného parku. Chvíli jsme tam jen tak seděli, než jsme si uvědomili, že vlastně tady u toho parku končí celý průvod, stačí se jen dostat přes zamčené branky. To nebyl velký problém, prostě jsme park obešli. :-P
Ocitli jsme se na uzavřené ulici, plné autobusů a nákladních aut, které byly připraveny pro účastníky průvodu. Šli jsme ještě kousek dál a najednou se naproti nás objevila brána ze které akorát začal vycházet průvod. V ten moment naše zklamaní zmizelo a začali si užívat festivalový průvod, úplně sami, žádné davy ani tlačenice, jen my dva, pár lidí co procházel někam dál a průvod. Wow přesně proto jsem tam jeli.

V festivalovém průvodu byly různé kapely, většinou z amerických univerzit. Byly tam různé masky a hýbající se sochy, které ručně ovládali lidé. Byly tam alegorická vozidla na které jsme jen s údivem koukali. Bylo to úžasné. :-)

Popis co jsme viděli

Seznam kapel které šly průvodem

Oběd v Five Guys

Oběd v Five Guys

Po tom všem jsme chtěli vyrazit ještě do Phoenix Parku, ale celé město bylo zasekané, autobusy jezdili ještě hůře než ráno, tak jsme to vzdali a šli na jídlo. Už při plánování cesty, jsem si všiml, že v Dublinu je Five Guys burger. Ten jsem objevil poprvé v Americe a od té doby, kdykoliv ho potkám, tak tam musím. Dali jsme si každý burgr se slaninou, k tomu pytel hranolek a byli šťastní. :-D
Po obědě jsme vyrazili na pivo, chtěli jsme zažit Temple Bar při slavnostech. Pokud si pamatujete, minule jsem psal o tom, že vůbec nevypadalo, že nějaký festival je, no tak v tu neděli to tak vypadalo. :-D Ta ulice byla úplně narvaná lidmi. Hospody plné, restaurace plné, chodníky plné… prostě plné. :-D Andrejka mě musela vzít za ruku a provést mě, jinak bych to nezvládl. :-D
Nakonec, jsme na konci ulice objevili hospodu, do které se dalo ještě vejít. Tak Andrejka vzala peníze a za pět minut se vrátila s pivy. :-D Stáli jsme ve vchodových dveřích, dal to prostě nešlo, takže úspěch. Ale docela jsem se divil. Lidé do té hospody stále vcházeli, ale nikdo nešel ven… ale asi jen na to nejsem zvyklý. :-D

O Five Guys se nejvíce dozvíte zde

Hospoda, kde konečně bylo místo

Hospoda, kde konečně bylo místo

Bylo už pozdní odpoledne a byl to fakt drsný den. Prakticky od rána, jsme se nezastavili, protože furt se někde něco dělo. Jestli někdy budete vyrážet do Dublinu na Patrika, tak tu neděli prostě nemůžete vynechat. Byli jsme docela ušmatlaní, takže jsme vyrazili pomalu zpět na zastávku. Bylo to přes celé centrum, takže jsme se mohli stále kochat co všechno jde nabarvit na zeleno. Zastavili jsme se ještě v obřím obchodě se suvenýry, kde jsme tedy nechali víc než jsem čekal, ale co už, stálo to za to. :-)
Nechtěli jsme nic riskovat, takže jsme šli až na tu zastávku, ze které jsme přišli. Bohužel, autobus nám ujel skoro před nosem, tak jsme tam čumákovali dalších 20 minut. Ale to už nám bylo jedno, začalo poprchávat a foukat, takže jsme byli fakt rádi že už jedeme domů.

Příště nás čeká cesta domů, shrnutí, ceny, tipy a video ;-)